|
|
Vliv změny techniky krmení jadrné krmné směsi ve stáji s robotickým dojením na užitkovost a BCS dojnic
Konupková, Zora
Diplomová práce se zabývá porovnáním a zhodnocením vlivu změny techniky krmení jadrné krmné směsi ve stáji s robotickým dojením na produkční a metabolické parametry dojnic. Do sledovaných parametrů byly zahrnuty parametry mléčné užitkovosti, BCS a bachorových tekutin. Změna krmné techniky spočívala ve změně procentuálního zastoupení koncentrátu předkládaného v dojicím robotu a jako součást směsné krmné dávky. BCS bylo hodnoceno pomocí pětibodové stupnice s přesností 0,25 bodu a bylo do něj zahrnuto 50 dojnic. Údaje o parametrech mléčné užitkovosti byly získány z kontroly užitkovosti a byly vyhodnoceny u 49 dojnic. Odběr a laboratorní vyšetření bachorových tekutin bylo provedeno od šesti zvířat před změnou krmné techniky a následně od šesti zvířat po změně krmné techniky. U sledovaných parametrů vznikly dvě skupiny statistických souborů – před změnou krmné techniky a po změně krmné techniky, které byly následně podrobeny statistickým analýzám. Po změně techniky krmení se prokázalo statisticky významné zvýšení (p ≤ 0,05) v produkci celkových těkavých mastných kyselin v bachorové tekutině (z 88,33 mmol/l na 107,53 mmol/l). Toto zvýšení bylo dáno především statisticky průkazným zvýšením (p < 0,05) produkce kyseliny propionové (z 15,40 % na 20,65 %) a statisticky průkazným snížením (p ≤ 0,05) produkce kyseliny octové (z 68,43 % na 63,97 %). Při hodnocení vlivu změny techniky krmení na parametry mléčné užitkovosti bylo zjištěno průkazné zvýšení (p < 0,05) obsahu tuku (z 3,96 % na 4,18 %) a průkazné snížení (p < 0,05) obsahu bílkovin (z 3,56 % na 3,50 %) v mléce v prvním měsíci po změně krmné techniky. Rovněž bylo po změně krmné techniky zjištěno statisticky významné zvýšení (p < 0,05) obsahu močoviny v mléce (z 24,98 mg/100 ml na 38,24 mg/100 ml). Také bylo zaznamenáno průkazné zvýšení (p < 0,05) průměrného poměru obsahu tuku a bílkoviny v mléce (z 1,12 na 1,20). Při sledování BCS dojnic se po změně krmné techniky prokázalo statisticky významné zvýšení (p < 0,05) průměrného BCS ve stádě (z 3,39 na 3,67). Při snížení množství přiděleného koncentrátu v dojicím robotu bylo zjištěno statisticky vysoce průkazné (p < 0,001) snížení množství zbytků (z 0,883 kg na 0,203 kg). Zjištěné výsledky dokladují, že změna krmné techniky měla pozitivní vliv na fermentační procesy v bachoru a na vyrovnání výživného stavu stáda.
|
|
|
Vliv tělesné kondice dojnic na hladinu ketolátek v krvi
BEŇASOVÁ, Veronika
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit údaje o tělesné kondici holštýnských dojnic v době otelení a posoudit její vliv na hladinu ketolátek v krvi, potažmo výskyt ketózy. Sledování probíhalo ve vybraném zemědělském podniku v období od října 2017 do února 2019, celkem bylo sledováno 280 dojnic. V daném období byla hodnocena tělesná kondice v den otelení pomocí bodového kondičního skóre (BCS) a následně 10. laktační den byla měřena hladina B-hydroxybutyrátu (BHB) z krve. Zaznamenávány byly rovněž údaje o pořadí laktace, hmotnosti dojnice v den otelení, hmotnosti dojnice v 10. laktačním dni, obsah tuku a bílkoviny v mléce v 10. laktačním dni a denní nádoj v 10. laktačním dni. Průměrné BCS stáda bylo 3,7, maximální zaznamenaná hodnota dosahovala 5, minimální pak 2. Celkový výskyt ketózy na úrovni stáda při hranici BHB 1,0 mmol.l-1 byl 21,07 %, z toho se u 62,7 % jednalo o ketózu subklinickou a u 37,3 % případů o ketózu klinickou. Pomocí korelační analýzy byla zjištěna pozitivní závislost mezi pořadím laktace a hladinou BHB v krvi (r=0,15, p=0,01), kdy vyšší pořadí laktace mělo pozitivní dopad na hladinu ketolátek. Korelační analýzou byl vyhodnocen pozitivní vliv poměru tuk/bílkovina v mléce na hladinu BHB (r=0,31, p=0,00). Rovněž mezi hodnotou BCS při otelení a hladinou BHB v krvi 10. laktační den byla zjištěna pozitivní závislost (r=0,14 , p=0,02). V rámci negativní energetické bilance po otelení byl zjištěn pozitivní vztah mezi BCS při otelení a ztrátou tělesné hmotnosti (r=0,17 , p=0,00), tento fakt, že těžší krávy a tedy i krávy s vyšším BCS mobilizují více tukových zásob potvrdily i pozitivní vztahy mezi hmotností při otelení a ztrátou tělesné hmotnosti (r=0,47 , p=0,00) a mezi hmotností při otelení a poměrem tuk/bílkovina v mléce (r=0,27, p=0,00). Hmotnost při otelení měla průkazný vliv i na užitkovost (r=0,19, p=0,00). Pomocí jednofaktorové analýzy rozptylu byl zjištěn pozitivní vliv výskytu ketózy na užitkovost (p=0,02) a také na obsah tuku v mléce (p=0,02).
|
|
|
Vliv tělesné kondice na kvalitu reprodukce a mléčnou užitkovost krav
BRŮŽKOVÁ, Monika
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit údaje o tělesné kondici dojnic a posoudit souvislost mezi změnami zdravotního stavu mléčné žlázy, produkcí a kvalitou mléka dojnic. Sledování probíhalo ve vybraném podniku od října 2015 do září 2016 u dojnic plemene české strakaté. U dojnic bylo zjišťováno bodové kondiční skóre, jehož hodnocení probíhalo měsíčně při ranním dojení, současně s kontrolou užitkovosti. Z údajů kontroly užitkovosti byly použity hodnoty pro mléčnou užitkovost (množství nadojeného mléka, % tuku, % bílkoviny, % laktózy, PSB). Dále byly použity údaje o reprodukci sledovaného stáda, pořadí laktace, datum posledního otelení a věk. Sledováno bylo 482 dojnic. Při hodnocení bodového kondičního skóre byl zjištěn průměrný stupeň tělesné kondice krav 2,18. Minimum tělesné kondice ve sledovaném období bylo 1,25, maximum 3,75. Korelační analýzou vztahu mezi kondicí a množstvím nadojeného mléka byla zjištěna negativní závislost (-0,21). Dále byla sledována kvalita mléka. Obsah tuku v mléce byl u sledovaných dojnic 4,16 % a bílkoviny 3,63 %. Složkou, na kterou měla kondice vliv, byl zjištěn tuk (r = 0,14). Nejvíce kondicí ovlivněnou složkou vyplynula bílkovina (0,28). Vyplynul i nepatrný vliv březosti, hodnotou r = 0,06. Dalším vyhodnoceným ukazatelem kvality mléka byl počet somatických buněk (PSB). Vliv kondice na PSB byl mírně průkazný (-0,05). Průměrný počet somatických buněk za sledované období byl 287,75 tis./ml. Plodnost ve stádě se jeví jako nevyhovující. V rámci populace se stádo projevilo lepší v zabřeznutí po 1. inseminaci (46,7%) naopak po všech inseminacích slabší (44%). Následně byl vyhodnocen vliv tří faktorů: den březosti, den otelení a věk ve dnech na kondici. U dojnic na 1. laktaci byl zjištěn jeden průkazný vliv a to věk s hodnotou korelačního koeficientu 0,23. Zatímco u krav na vyšší laktaci byl prokázán vliv všech tří sledovaných faktorů. Závislost mezi dnem březosti a BCS se projevila jako negativní (-0,06) ale velmi slabá. Vyšší absolutní hodnota korelačního koeficientu byla pozorována mezi věkem ve dnech a BCS (-0,14). Hodnota BCS byla přímo úměrná dnů od otelení (0,16). Práce vznikla za podpory projektu GAJU 019/2016/Z Výživa a technika chovu jako cesta k pohodě zvířat a kvalitě produktů.
|
|
|
Vyhodnocení plodnosti a užitkovosti stáda holštýnských krav
PEŠTA, Vladimír
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení úrovně plodnosti a užitkovosti stáda dojnic holštýnského plemene v konkrétních podmínkách hospodařící farmy. Hodnocení proběhlo na rodinné farmě Vladimíra Pešty. Farma hospodaří na 73 ha půdy a chová 40 ks krav s uzavřeným obratem stáda. Shromažďování vstupních dat proběhlo v letech 2004 {--} 2007. Sledovány byly základní ukazatele mléčné užitkovosti, ukazatele reprodukce a průběh tělesné kondice během laktace. Rostoucí mléčná produkce u skupin s užitkovostí do 7 000 kg, 7 000 {--} 8 000 kg a nad 8 000 kg mléka negativně působila na reprodukční ukazatele a rozdíly mezi skupinami byly statisticky průkazné. Délka servis periody (SP) u skupin podle užitkovosti byla 154, 165 a 175 dnů. Pořadí laktace nemělo na plodnost vliv. Produkce mléka na 1. laktaci byla 6 910 kg, na 2. laktaci 8 435 kg a na 3. a dalších laktacích 7 894 kg. Vyšší produkce mléka byla u dojnic otelených na jaře a na podzim 7 822 kg a 7 898 kg. U dojnic otelených v zimě a v létě byla užitkovost cca o 400 kg nižší. Lepších výsledků reprodukce bylo dosaženo u dojnic otelených v zimě a na jaře, SP 164 a 153 dnů. U dojnic otelených v létě a na podzim byla SP 174 a 182 dnů. Rozdíly mezi skupinami podle sezóny roku nebyly statisticky průkazné u plodnosti ani u produkce mléka. Velikost tělesného rámce dojnic neměla žádný vliv na produkci mléka. Průměrná hodnota tělesné kondice (BCS) na začátku laktace byla 3,59 bodu. Hodnota kondice klesala až do 6. měsíce laktace na 2,43 bodu. V dalších měsících se kondice pozvolna zlepšovala. Hodnoty BCS v různých fázích laktace se pohybovaly v rozmezí 2 bodů. V době zabřeznutí byla hodnota tělesné kondice 2,65 bodu. Poměr složek mléka tuk/bílkovina byl na začátku laktace 1,57, do 4. měsíce laktace se snížil na 1,35 a v dalších měsících poměr kolísal mezi 1,3 a 1,4. Průměrný věk při 1. otelení byl 834 dnů (27,4 měsíce). S rostoucím věkem při prvním otelení klesala následná užitkovost. Tento vztah však nebyl statisticky prokázán. Průměrná výška v kříži u prvotelek činila 149,8 cm. Dosahovaná mléčná užitkovost byla uspokojivá. Výsledky reprodukce byly méně příznivé. Ze zjištěných vztahů lze vyvodit, že ve sledovaném chovu na produkci a plodnost působí především chovatelské podmínky, výživa, zdravotní stav a management stáda. Lepších výsledků reprodukce lze dosáhnout především zlepšením těchto faktorů. Vlivy jako sezóna roku nebo velikost tělesného rámce se příliš neuplatňují.
|
host ::
RSS.